21. 5. 2014 - IVANČICE - Po čtyřiceti pěti letech bude v Ivančicích znovu založena chřestovna. Na pozemcích u Stříbského mlýna by mohly první chřestové výhonky rašit už za pět let. Poslední velká chřestovna zavřela v 70. letech. Tentokrát nepůjde o velkopěstírnu, ale o ukázkovou zahradu, která bude slávu vaneckého chřestu připomínat. Pěstování se ujme hlavní organizátor slavností a ředitel Kulturního a informačního centra Aleš Tureček.
Po čtyřiceti pěti letech bude v Ivančicích znovu založena chřestovna. Na pozemcích u Stříbského mlýna by mohly první chřestové výhonky rašit už za pět let. Poslední velká chřestovna zavřela v 70. letech. Tentokrát nepůjde o velkopěstírnu, ale o ukázkovou zahradu, která bude slávu vaneckého chřestu připomínat. Pěstování se ujme hlavní organizátor slavností a ředitel Kulturního a informačního centra Aleš Tureček.
„Zaměřovat se budeme v podstatě pouze na zelený chřest, kterého je nedostatek a jeho pěstování není tak náročné na techniku. Bílý budeme pěstovat jen okrajově postaru pod hliněnými poklopy. Půjde hlavně o ukázku, jak zde pěstování kdysi vypadalo. Naším snem je vzbudit zájem dalších zemědělců a za pár let vařit z vaneckého chřestu alespoň v jedné z festivalových restaurací,“ řekl o chřestovně Aleš Tureček. Na projekt přislíbilo už v minulém roce 25 tisíc korun sdružení ECEAT. „Ivančický chřest byl slavnější než plzeňské pivo. Vyvážel se do celého Rakouska – Uherska. Velkou fanynkou byla třeba císařovna Sissi. V ECEATu se zaměřujeme zejména na propagaci regionálních surovin a tradičních receptů v rámci projektu Stezky dědictví. Za novou ivančickou chřestovnu jsme tak velmi vděční,“ řekl ředitel sdružení Michal Burian.
Na pozemcích o výměře cca 7000m2 bude letos potřeba udělat přípravné práce pro další rok. „Pěstování chřestu je poměrně složité a nejedná se o stoprocentní jistotu výdělku, takže mezi zemědělci není špargl příliš populární. Letos například musíme pozemek celý zorat a pořádně pohnojit, abychom v příštím roce mohli fyzicky chřest sázet. Budeme s největší pravděpodobností využívat kultivar Guelph Millennium, který nám dodají z Anglie, kde je zelený chřest populárnější než bílý. Také pokud využijeme jejich sazenice kategorie “A”, budeme moci provést opatrnou sklizeň už v dalším roce,“ popsal pěstování Aleš Tureček.
V nejlepších letech pak chřestovna dá asi 3,5 tuny chřestu za rok, což vychází průměrně na 70kg denně.
Slavnosti chřestu v Ivančicích se letos 23. – 25. května konají už podvacáté. Obnova chřestovny je jedním z mnoha narozeninových dárků. Ke kulatinám přijede poblahopřát i držitel michelinské hvězdičky Roman Paulus nebo světový sommeliér Libor Nazarčuk z Moravy. Na náměstí bude chřestové speciality vařit osm restaurací, ve vinařské zóně k nim budou vína vybírat jihomoravští vinaři. V rámci nedělního programu se Ivančice přenesou do slavných časů první republiky a zopakují si návštěvu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, který do města přijel v roce 1928. Hlavními hvězdami kulturního programu je folk-rockový Kamelot a zpěvačka Ilona Csáková. Slavnosti myslí jako vždy na rodiny s dětmi. Pro nejmenší chystají atraktivní show cvičených králíků, skákací hrad, různé soutěže nebo malování na obličej.
O historii chřestu si můžete přečíst na stránkách www.slavnostichrestu.cz. Dozvíte se, že první chřestovna v Ivančicích otevírala v 19. století. Mezi nejslavnější pěstitele patřil starosta, lékárník a vážený měšťan Anton Worell. Právě jemu poslala děkovný dopis dokonce i císařovna Sissi. Velmi populární byl i na Zelném trhu v Brně, kde ho prý „Brňanky po chuti od ostatního poznávaly“. Podobně se zachoval i zakladatel novodobých slavností a jeden z minulých ředitelů kulturního centra Vít Karas, který se stal nadšeným pěstitelem a propagátorem chřestu. Aleš Tureček tak navazuje i na tradici, kdy se o „vanecký špargl“ zasadí přímo zástupci města.
